Nezapomenutelná tvář Madame de Senonnes. Tajemná a uhrančivá.
Pohlíží na nás, ale ve skutečnosti se dívá mnohem dál. Ingresovo mistrovské dílo prošlo zvláštním osudem.
Nejprve upadlo v zapomnění; pak následoval náhodný objev. Leželo jen tak na chodníku!
Nad obrazem se – vlivem prostopášného života portrétované – vždy vznášela aureola skandálu.
Dědici se cítili trapně a snažili se portrétu zbavit. Obraz „Paní De Sennones“
z roku 1814 však obstál ve zkoušce času díky mnoha umělcům, kteří na něj navazovali.
Dozvíme se mimořádný osud neobvyklého portrétu, pronikajícího do hloubi duše.
Je chloubou Muzea výtvarných umění v Nantes.
Ve druhé části dokumentu prozkoumáme bronzovou sochu Emmanuela Frémieta „Gorila unášející ženu“.
Je to silné dílo s obrovským erotickým nábojem: nahá dívka zápolící s gorilou.
Tato socha vytvořená v polovině devatenáctého století, dávno před vznikem klasického filmu King Kong (1933).
Obraz násilnické gorily unášející ženy se natrvalo usídlil v lidském podvědomí.
Ironií osudu dnes veškeré studie popisují gorily jako vcelku mírumilovného tvora,
který se mimochodem vyznačuje značně nízkým libidem …
V Muzeu v Nantes nám Frémietova bronzová plastika připomene, že zvíře je vlastně v každém z nás.
Přitom gorila je mírumilovný primát, pečlivý ochranitel své rodiny. Gorily prostě nejsou agresivní.
„Madona a dítě s andělem“, obraz z patnáctého století s pozoruhodným osudem.
Málokdo by hádal, že tato nevelká madona s dítětem,
malba připomínající díla Fra Filippa Lippiho, se stane slavným obrazem muzea v Ajacciu.
Proč bylo první Botticelliho mistrovské dílo po téměř pět set let připisováno jinému umělci ?
A jak se stalo, že před necelými padesáti roky byl obraz znovu objeven ?
Ajaccio, jedna z nejvýznačnějších galerií výtvarného umění ve Francii.
Pět tisíc metrů čtverečních plochy, na níž jsou vystaveny skvosty italského malířství,
nejobsáhlejší sbírka italské renesance ve Francii, hned po Louvru.
Busta Élisy Bonaparte, jediné příslušnice císařské rodiny, která vládla státu.
Neboli jakýsi Napoleon v sukních.
Oficiální, nesmírně strohé vypodobení z dílny sochaře Lorenza Bartoliniho z roku 1809.
Jak se toto sochařské dílo stalo výchozím bodem chapadlovitého šíření bust členů napoleonské rodiny ?
Šlo o to šířit obraz nové monarchie, která potřebovala psát vlastní historii.
Pátrání nás povede z Ajaccia do Carrary a z Florencie do Paříže.
Vyrazíme po stopách obrazu moci. Ajaccio neboli „císařské město“.
Pochází odtud rodina Bonapartů, a na její stopy tu narážíme na každém kroku.
Město, jehož chloubou je Muzeum výtvarných umění.
Mark Chagall, „nejfrancouzštější z ruských malířů.
„Obchodník s dobytkem“, Chagallovo intimní dílo.
Výjimečné tím, že existuje ve dvou, možná i ve více verzích.
Prozkoumáme osudy této malby, kde se prolnulo přátelství a zrada.
Vypravíme se do Muzea v Grenoblu, proslulém sbírkami moderního malířství. Chagallův panoramatický obraz má nesmírnou dynamiku,
podobá se filmové scéně, zachycuje cyklus života.
Působí téměř kosmickým dojmem.
Hluboká modř, jasné odstíny žluté, intenzivní červeň;
mladý Chagall právě našel svou paletu.
Jedno Rubensovo mistrovské dílo má pohnutou minulost a neobyčejný osud.
Obraz „Papež svatý Řehoř obklopený světci a světicemi“ nejprve odmítl náboženský řád, který si ho objednal.
Připomíná to detektivku. Rubens musel svůj obraz přepracovat. Původní verzi si ponechal.
Příběh odmítnutého plátna prozkoumají badatelé. Pátrání nás zavede z Říma do Grenoblu a dále přes Antverpy do Paříže.
Muzeum výtvarných umění v Rouenu. Právě sem dopravili roku 1822 plátno,
jehož autorství chybně připisovali Riberovi, věhlasnému španělskému malíři sedmnáctého století.
O téměř dvě století později obraz stále přitahuje naši pozornost, fascinuje nás a vyvolává řadu otázek.
Zachycuje řeckého filozofa Démokrita, ukazujícího prstem na glóbus.
Na Velázquezově přístupu je fascinující pozoruhodná sympatičnost portrétovaného.
Díky značné dávce Velázquezova psychologického důvtipu vzniká empatie a divák je přesvědčený,
že dotyčného důvěrně zná. Moderní zpracování antického námětu.
Kdo je ale usměvavý filozof Démokritos ?
Byl to Platónův současník.
Obraz se řadí do módního ikonografického proudu.
Ten se vyvíjel od dob renesance.
Spočíval v kontrastu postav Hérakleita a Démokrita.
Jeden reaguje na šílenství lidí smíchem, zatímco druhý jím trpí a pláče.
Námět dosáhne výjimečné popularity v sedmnáctém století zejména díky malířům,
inspirovaných Caravaggiovým dílem.
Portréty do půl těla s mimořádně působivým plastickým efektem.
Amedeo Modigliani, génius s tragickým osudem.
Je více než smutné, že se víc proslavil svým životem než uměním.
Jeho mýtus kunsthistoriky zpravidla rozčiluje.
Za tímto dílem se skrývá neblahý osud malíře, často prezentovaného jako ztělesnění prokletého umělce.
Stovky nehybných tváří v Muzeu výtvarných umění v Rouenu skrývají bezpočet prazvláštních příběhů,
jež se odehrály mezi umělci a jejich modely. Patří k nim i tato Modiglianiho kresba.
Onen profil se totiž v umělcově díle tajemně vrací více než šestnáctkrát.
Knírek, husté vlasy, postoj, který jako by Modiglianiho neobyčejně přitahoval.
Kdo je ten muž? Nějaký slavný model? Anebo kumpán z mokré čtvrti?
Jde o Paula Alexandera, mladého lékaře, který se v roce 1907 poprvé setkal s Modiglianim.
Jako vůbec první pochopil, že má před sebou neobyčejného umělce.
Zakoupil jeho první díla, když byl Modigliani ještě zcela neznámý …
Procesí věřících vedená andělem, dílo křesťanského, přitom navýsost moderního umělce. Maurice Denis sklidil kritiku ze strany církve, byl příliš novátorský.
Vytvořil pozoruhodný cyklus obrazů.
V té době zuřila První světová válka; přitom jeho dílo vyzařuje mír a něhu.
Dozvíte se podivuhodný příběh tajemného díla, původně určeného pro kapli.
Dlouho pobývalo v domě jednoho z nejvýznamnějších mecenášů své doby.
Jen tak tak uniklo zkáze. Naposled se cyklus podařilo zachránit.
Hrozilo mu zničení – mohlo zmizet nebo skončit rozřezané na kousky.
Cyklus obrazů „Blahoslavenství“ objevili filmaři v Muzeu výtvarných umění v Limoges.
Je to osm obrazů a vyhradili jim bývalou kapli biskupského paláce.
Každý z obrazů ilustruje jeden verš z evangelia, pocházející z Kázání na hoře.
V městském muzeu glazury a emailů v Limoges se nachází největší email,
jaký kdy byl realizován v jednom kusu a jehož autorem je umělec,
o němž donedávna prakticky nikdo nevěděl: Pierre Courtois.
Jak mohl emailér v šestnáctém století vytvořit tak rozměrné dílo ?
Emailová deska představuje vatikánské sousoší.
Jak je mohl použít jako model emailér, žijící ve střední Francii ?
Deska z muzea v Limoges je skutečným setkáním antiky s renesancí.
Hlavní
ID : 1 (0x1)
Celý název a cesta : D:\Upload\Průzkum umění II\1.část.ts
Formát : MPEG-TS
Velikost souboru : 863 MiB
Duration/String : 51mn 57s
Celkový BitRate : 2 323 Kbps
Upozornenie: Ziadny zo zobrazených súborov sa nenachádza na tomto serveri. Server slúzi len k síreniu vlastnorucne vytvorených aplikácií, videí, hudby ai. Autori stránok nenesú ziadnu zodpovednost za zverejnené odkazy, komentáre a obsah súborov. Vsetky komentáre, odkazy, súbory ktoré by svojou povahou mohli byt v rozpore zo zákonmi sem vkladáte na vlastnú zodpovednost. Autori stránok si vyhradzujú právo cenzúry odkazov, komentárov príp. súborov, ktoré by svojou povahou mohli byt v rozpore zo zákonmi a dobrými mravmi. Dodrzujte pravidlá!
Na serveru se nenalézají zádne soubory.
Za odkazy jsou výhradně zodpovědní uzivatelé a návstěvníci tohoto trackeru.
Administrátor není zodpovědný za pridaný obsah ani za skody zpusobené uzivateli.
Nesmíte pouzívat tuto webovou stránku pro distribuovaní nebo download zádného materiálu pokud nemáte povolení od príslusného vlastníka práv.
Uzivatelé jsou zodpovědní za dodrzování těchto pravidel a podmínek. Owner má právo kdykoliv změnit pravidla tohoto trackeru.
[ Script trval: 0.070 sec. ] - [ GZIP: enabled ] Je zhruba 04:37 sql