Cz-SkTorrent open Tracker, na volné zdieľanie súborov. Pridajte sa k našej komunite a získajte prístup k tisícom torrentov.

UKÁZKA

Jiří Suk
-
Labyrintem revoluce
–
Aktéři, zápletky a křižovatky
jedné politické krize

čas: (6h03m)
Účinkují: (Apolena Veldová, Michal Štěrba a Ivan Řezáč)
Premiéra: 2019

Detektivky, Novely, povídky, jiné čtivo a nebezpečné deviace

Kniha předního českého historika v oboru současných dějin obsahuje historickou analýzu revolučního dění na sklonku roku 1989 (1.díl), na kterou bezprostředně navazuje rozbor přechodného období od ledna do parlamentních voleb v červnu 1990 (2.díl). Hlavními fenomény zkoumání jsou mocenská strategie nastupující elity, vyjednávání s představiteli "starého režimu" o změně politického systému, názorová diferenciace uvnitř Občanského fóra a komunikace mezi nově vytvořenými mocenskými ohnisky.

Vydání 2.
Kniha obdržela cenu Litera za nejlepší knihu roku 2003 a na jejím základě vznikl r. 2006 stejnojmenný dokument ČT.

Literatura naučná Historie
Vydáno: 2009 , Prostor
Počet stran: 507
Jazyk vydání: český
Edice: Obzor (76.)
Vazba knihy: pevná / vázaná
Forma: kniha
ISBN: 978-80-7260-219-3
Formát                                      :M4a
Bit rate mode                             : Variable
Bit rate                                      :45-75 kb/s
Kanál(y)                                    : 2 kanály
Sampling rate                            : 32 kHz

Havel, Čalfa, Dubček, Pithart, Burešová... Ti všichni se dostali do záře reflektorů v revoluci, která smetla v Československu komunistický režim. Kdo byl kdo? Kdo mířil za jakou funkcí? A jak se revoluce, kterou málokdo čekal, odvíjela den za dnem? Listopadovými a prosincovými událostmi roku 1989 přehledně provází Radiokniha Labyrintem revoluce podle stejnojmenné knihy historika Jiřího Suka.

Jiří Suk: Labyrintem revoluce – Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize
Účinkují: Apolena Veldová, Michal Štěrba a Ivan Řezáč
Připravila: Martina Toušková
Dramaturgie: Dominik Mačas
Zvuková spolupráce: Ondřej Franěk
Režie: Jakub Doubrava
Premiéra: 18. 11. 2019
V plzeňském studiu natočila Tvůrčí skupina Drama a literatura.
„Mým cílem byla vyváženost. Přál jsem si, aby vědecká systematičnost nezadusila lidský, leckde až ‚příliš lidský‘ rozměr dění,“ píše Jiří Suk v úvodu své knihy o revoluci, kterou málokdo čekal a na kterou se skoro nikdo nepřipravoval.

Sukovi se záměr vydařil. I hlavní a vedlejší hrdinové sametové revoluce jsou v jeho textu jenom lidé, se svými názory, představami, ambicemi a emocemi.

„Pamatuji se, jak se v jednu chvíli dole v prostorách Laterny chodilo po špičkách a říkalo se: Tiše, on tam sedí s Havlem už třetí hodinu a pláče… Nikdo tam nesmí!“ Takhle se například pokusil vyjádřit pohnutou atmosféru na první schůzce prezidentských rivalů Alexandra Dubčeka a Václava Havla Petr Pithart.

Jiří Suk měl především díky audiovizuálním pramenům možnost sledovat drama doby, kdy takzvaně pukaly ledy. A čtenáři i posluchači tak s ním z bezprostřední blízkosti, někdy i hodinu po hodině, sledují pád režimu a zrod nového.

„Já nevím, jak řídit ministerstvo, je to pro mě úplně cizí resort, je to pro mě skutečně spojené s velkými obtížemi!“ shrnula svoje pocity Dagmar Burešová 5. prosince večer, krátce před svým jmenováním ministryní spravedlnosti.

Dubčekův smutek, Havlova radost
Kniha Labyrintem revoluce. Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize se v roce 2004 stala Knihou roku v soutěži Magnesia Litera. A právem.

Je to pětisetstránkové vyčerpávající dílo o pádu komunistického režimu a o počátcích budování demokratické společnosti v tehdejším Československu. V centru autorova zájmu stojí Občanské fórum jakožto hlavní aktér politických změn na podzim roku 1989.

Jenže zatímco Sukova kniha sleduje Občanské fórum od listopadu 89 až do června následujícího roku, Radiokniha končí volbou Václava Havla prezidentem.

„Po volbě 29. prosince se v pražské katedrále sv. Víta konala slavnostní mše Te Deum a televize ji vysílala v přímém přenosu. Při nádherné, radostné až jásavé hudbě Antonína Dvořáka kamera dlouze ulpívala na tvářích mužů, které politický převrat vynesl do politických funkcí,“ popisuje historik Suk.

„Výraz ve tváři tří nejvyšších státních představitelů byl výmluvný. Prezident republiky Václav Havel vyzařoval vyrovnaností, takřka bezpříznakovou, která svědčila o vnitřním klidu,“ zaznamenal Suk a dodal:

„Federální premiér Marián Čalfa se mírně, ale s postřehnutelnou dávkou uspokojení usmíval. Ale v upřeném, skoro nepřítomném pohledu předsedy Federálního shromáždění Alexandra Dubčeka byl hluboký smutek.“

autor:
Martina Toušková

ФАК Ю