Cz-SkTorrent open Tracker, na volné zdieľanie súborov. Pridajte sa k našej komunite a získajte prístup k tisícom torrentov.

UKÁZKA

V dobách mocenských bojů, intrik a násilnictví vyrostla z rodu Přemyslovců neobyčejná žena, která se zřekla údělu vladaře a zvolila jako svůj životní cíl službu chudým a potřebným. Autorovi se podařilo vykreslit přesvědčivý portrét šlechtičny, která znamenala mnoho pro rod Přemyslovců, ale ještě více pro prostý český lid, ženy, která přežila svou dobu a v českém království po sobě zanechala nesmazatelnou stopu.

Dcera královská, to je Anežka Česká, dcera krále Přemysla Otakara I. a Konstancie Uherské. Měla se vdát a žít po boku nějakého významného evropského panovníka. Z vdavek nakonec sešlo a Anežka se svobodně rozhodla jít svou vlastní cestou... Román zachycující životní osudy české světice napsal František Křelina.
Účinkují: Marta Vančurová, Radoslav Brzobohatý a Rudolf Kvíz (interpret veršů Jana Zahradníčka)
Připravily: Anna Smetanová, Dagmar Jaklová-Oravová
Napsal: František Křelina
Zvukový mistr: František Tománek
Režie: Josef Melč
Natočeno: v roce 1990

František Křelina (26. července 1903 Podhradí – 25. října 1976 Praha) byl český učitel prozaik, básník a dramatik.

Životopis Františka Křeliny


František nejprve navštěvoval obecnou školu ve Veliši, od roku 1914 chodil na měšťanskou školu v Jičíně a od roku 1918 zde studoval na Učitelském ústavu. Studia ukončil v roce 1922.

Jako učitel působil v Ústí, Pecce, Roškopově, Hrádku nad Nisou a Louce. V letech 1924 až 1926 absolvoval vojenskou službu v Hradci Králové a v Žamberku. Poté učil na obecné škole v Letařovicích a ve Vyskři a to až do roku 1929.[1] V letech 1929–1938 učil na měšťance v Českém Dubu, potom několik měsíců v Kobylech. Po obsazení Sudet Němci v březnu 1939 odešel do Prahy.[2] Zde připravoval společně s Josefem Knapem a Jaroslavem Durychem výzvu českých spisovatelů k lidu, která však padla za oběť cenzuře.[3] V Praze učil na měšťanských a později jednotných školách až do roku 1951, kromě roku 1945, kdy učil v Hradišti.

V letech 1943–1948 byl členem Moravského kola spisovatelů. V Praze byl 24. srpna 1951 zatčen, v červenci 1952 byl jako člen údajné protistátní skupiny v rámci vykonstruovaného procesu s tzv. „zelenou internacionálou“ odsouzen za velezradu na dvanáct let vězení. Ve stejném procesu byli mezi jinými odsouzeni také Josef Knap, Jan Zahradníček, Bedřich Fučík, Zdeněk Kalista, Ladislav Kuncíř a Ladislav Jehlička.[4] V době věznění na Pankráci se s ním a J. Zahradníčkem a J. Knapem spřátelil dozorce Václav Sisel, který jim pomáhal. Ten ukryl na své chatě značnou část rukopisů jejich básní a textů, a to až do r. 1968.[5]

Dne 10. května 1960 byl Křelina amnestován. Do roku 1964 pracoval jako stavební dělník v Praze a znovu se věnoval literární tvorbě. Jeho články otiskovaly v té době Zemědělské noviny a Lidová demokracie. Roku 1967 byl plně rehabilitován. Zemřel v Praze, pochován je ve Veliši.[6]
Formát                                      :M4a
Bit rate mode                             : Variable
Bit rate                                      : 64 kb/s
Kanál(y)                                    : 2 kanály
Sampling rate                            : 44 kHz


ФАК Ю